Po pátých vánocích strávených v Neapoli se pro mě kapr pomalu ale jistě stává exotickou rybou. Štědrovečerní večeře i silvestr (žádné chlebíčky) jsou zde ve znamení především mořských plodů.

Chobotnicový salám

Slávky

Plněné sépie

Linguine s mušlemi

Rybí polévka (neapolská)

Struffoli (smažené těstové kuličky polité medem)

Nejen Czech Invest, ale i jihočeští rybáři se rozhodli přispět k transformaci českého hospodářství na vyspělou ekonomiku služeb, jak dokládá fotka pořízená na pražském Žižkově.

Řečí ekonomického analytika: v následujících letech můžeme očekávat postupný pokles cen za samotného kapra a naopak nárůst cen za doplňkové služby s vysokou přidanou hodnotou.

Za nejpříhodnějšího kandidáta pro zdražení pokládám položku “zabití ryby”, v současné době na úrovni hodnoty igelitové tašky. Účtovat si za usmrcení živé bytosti mrzkého bůra, se mi jeví jako výrazně podhodnocené.

Z čistě materiálního hlediska dobře mířené klepnutí paličkou možná nestojí více než 5 Kč, ale co duchovní dimenze, kterou je třeba vzít v úvahu zvláště v čase vánočním? Pro vánoce 2008 navrhuji následující cenotvorbu: 5 Kč za samotný úkon zabití a 44 Kč za expertní know-how rybáře související se složitým metafyzickým aspektem této práce. Tím se dostaneme na - podle mě - velmi přijatelných 49 Kč (vč. DPH) za tuto komplexní službu.

Už to tak vypadá to, že evropský technologický blog Blognation skončil, což je škoda. Úvodní stránka nabízí místo článků velký obrázek vypínače a text “Ať poslední zhasne”. Také titulek stránky doznal změny: místo původního “One nation, many voices” je teď “One nation, no voices”.

Co je/byl Blognation?

Blognation založil Sam Sethi v červenci 2007 v Londýně s cílem pokrývat technologické trendy v zemích, které promlouvají do internetové ekonomiky (no, Česká republika mezi nimi nebyla). Na každou zemi angažoval po jednom autorovi a zanedlouho Blognation nabízel fundované články o technologickém dění z Francie, Německa, Itálie, Irska, Belgie, Británie, Ruska, Číny, Japonska, USA, Kanady a Austrálie. Veškerý obsah byl psán v angličtině a zaplňoval tak informační mezeru způsobenou jazykovými bariérami (jak jinak zjistíte, co se děje v Japonsku, Rusku, Číně, ale třeba i blízkém Německu?)

Dlužno podotknout, že redaktoři Blognationu psali víceméně zadarmo, byť s příslibem, že dostanou nejpozději na podzim zaplaceno. Čas běžel a investoři se do Blognationu dvakrát nehrnuli. Navíc konkurenční technologický blog Techcrunch začal na Sama Sethiho (bývalého redaktora Techcrunch, který neodešel zrovna v dobrém) tak trochu házet špínu. S takto namydlenými schody stačilo pár vlastních škobrtnutí a s Blognationem byl ámen. Zatímco Techcrunch si může mnout ruce, že má o konkurenta míň, tak evropští čtenáři ostrouhali a musí se opět spokojit s národním zpravodajstvím typu Lupa nebo Sillicon-Valleyovským typu Techcrunch.

Ještě hůř jsou na tom redaktoři Blognationu, kterým Sethi dluží ne úplně malé částky, údajně od 10 od 30 tisíc dolarů. Aspoň tak to píše Oliver Starr, jeden z bývalých autorů Blognation, ve svém otevřeném rezignačním dopise (je to asi nejdelší rezignační dopis, co byl kdy napsán).

Nic naplat, mezeru po Blognation asi nic hned tak nezaplní.