David Čaněk – Blog

Sbohem Česká spořitelno

17. Září 2008 · Komentáře: 3

Účet v České spořitelně jsem si založil ještě během svých studentských let, nedlouho po převratu. Byl jsem svědkem proměn této bývalé Československé státní spořitelny v – jak to nazvat – „moderní finanční instituci“ (?)

Někdy na konci 90. let jsem si chtěl zřídit kreditní kartu, ale v té době nic takového nenabízeli (dnes se s různými nabídkami u ČS roztrhl pytel). O možnosti plateb kartou na internetu v té době jsem si s ČS také mohl nechat jen zdát. Pak zrušili mou pobočku (Na Skořepce, P1), kam jsem chodil. Nicméně také mi přidělili (v rámci jakéhosi pilotního projektu) osobního banéře, resp. bankéřku, která byla velmi sympatická. Bohužel zanedlouho otěhotněla a žádnou ekvivalentní náhradu jsem nedostal.

Pozitivní stránkou tohoto bankovního molochu byl určitě její dřívější šéf Jack Stack (nechtěl by o něm někdo napsat stránku na Wikipedii?). Známa je historka, jak se svým podřízeným představil na nějaké akci při příležitosti svého jmenování v šortkách a tričku – všichni ti přítomní manažeři, resp. úředníci v kvádrech byli v šoku. Asi chtěl říct něco jako: „Nezůstane tady kámen na kameni, budete koukat…“

Za těch více než deset let, co jsem byl klientem ČS, se určitě řada věcí změnila k lepšímu (aby ne). Asi největší změna byla v chování bankovních úředníků – jsou nesrovnatelně vstřícnější než dřív. Samozřejmě přišlo internetové bankovnictví – více méně user friendly – na rozdíl od Komerční banky svého času. Takže do své pobočky už jsem skoro nepáchnul, všechno probíhalo online.

Proto si ty návštěvy na pobočkách pamatuju docela dobře. Při jedné z nich (asi v roce 2006) mi paní za přepážkou nabídla, že když budu platit 90 Kč měsíčně za jakýsi „Komplexní program“, nebudou mi účtovat už téměř nic dalšího. No dobře, podepsal jsem.

Komplexní program mám stále a nedávno jsem dokonce nahlédl do výpisu z banky, který mi chodí poštou (nevím, co Spořitelnu vede k takovému plýtvání papírem, když jsou ta data stejně online). A ejhle: poplatky bance se to tam jen hemžilo:

  • 90 Kč Komplexní program
  • 6 Kč za výběry z bankomatu (ok, to by se dalo přejít)
  • 18 Kč za platby z/do jiné banky
  • 45 Kč za účetní položky (zajímavé)
  • 9,50 za výpis
  • CELKEM: 168,50

A jako bonus v tomto měsíci mi moje stará dobrá ČS připočetla:

  • 200 Kč za el. kartu Maestro (asi nejméně prestižní karta, co existuje)
  • a navíc 300 Kč za „COMFORT“

Těch 200 Kč za vydání karty jsem šel reklamovat, což mi uznali, neboť mám nárok v rámci Komplexního programu na 2 karty zdarma – škoda, že mi to ale nejdřív zkusili naúčtovat. Záhadná položka „COMFORT“ se ukázala být jako doplňkové cestovní pojištění k platební kartě, o němž jsem za dva roky jeho existence vůbec netušil, že jej mám a už vůbec ne k čemu by mi mohlo být dobré. Bohužel si ale ČS veškerou smluvní dokumentaci velmi dobře ukládá a bankovní úřednice mi promptně ukázala, že položka COMFORT byla na formuláři ke zřízení karty zaškrtnuta (resp. byla již zaškrtnuta od ČS a já jsem ji jaksi opomněl reklamovat hned na začátku).

No zkrátka jsem se rozhodl po deseti letech opustit ČS a přejít k mBank (nulové poplatky za vedení účtu i běžné transakce, zdarma platební karta, tři výběry zdarma z bankomatu v ČR, v zahraničí zdarma bez omezení) – tolik jejich příslib, uvidíme, jaké to bude v reálu. Zřízení účtu bylo velmi jednoduché a rychlé, internetové bankovnictví se zdá zcela intuitivní. Uvidíme, jestli u nich vydržím deset let… P.S. Mimochodem mBank je snad první banka v Česku, která má svůj blog.

→ 3 KomentářůRubriky: ekonomika

Zpátky ke kořenům

21. Srpen 2008 · Napsat komentář

Kdyby byly prodlevy mezi příspěvky na tomto blogu měřítkem časového zaneprázdnění, tak by to asi docela sedělo. Na konci roku 2007 jsem měnil práci, času sice nebylo nazbyt, ale napsat nějaký ten článek na blog jsem zvládnul – včetně obsáhlejšího příspěvku o vánoční gastronomii v Neapoli. Nicméně od začátku ledna až do dneška jsem byl v jednom kole. Napsal jsem akorát jeden příspěvek na náš firemní blog a to bylo všechno.

Po letech jsem se vrátil ke svému původnímu řemeslu – překladatelství – a vstoupil jsem (osobně i kapitálově!) do firmy České překlady. Mít sám sebe jako šéfa, ale taky není žádný med. Zvlášť když jsme si od začátku roku naplánovali celou řadu poměrně zásadních změn: rozšíření týmu o 20% (no, čtyři lidi), přestěhování pražské kanceláře z Velehradské (sice Vinohrady, ale Praha 3) na Národní a hlavně migrace na nový informační systém (to by vydalo na celou řadu článků).

To všechno sice stálo tento blog málem život, ale nakonec se mi ho snad podařilo resuscitovat. A v nové práci mám aspoň skvělý výhled na Hradčany:

Praha, Hradčany

→ Zanechat komentářRubriky: Uncategorized

Co se jí v Neapoli o vánocích aneb kapr zase nic

6. Leden 2008 · 1 komentář

Po pátých vánocích strávených v Neapoli se pro mě kapr pomalu ale jistě stává exotickou rybou. Štědrovečerní večeře i silvestr (žádné chlebíčky) jsou zde ve znamení především mořských plodů.

Chobotnicový salám

imgp0132.jpg

Slávky

cimg3018.jpg

Plněné sépie

cimg3027.jpg

Linguine s mušlemi

cimg3073.jpg

Rybí polévka (neapolská)

cimg3067.jpg

Struffoli (smažené těstové kuličky polité medem)

cimg3043.jpg

→ 1 KomentářRubriky: Itálie · Neapol · jídlo
Spojeno tagy:

Ekonomika služeb a kapři

23. Prosinec 2007 · Napsat komentář

Nejen Czech Invest, ale i jihočeští rybáři se rozhodli přispět k transformaci českého hospodářství na vyspělou ekonomiku služeb, jak dokládá fotka pořízená na pražském Žižkově.

20122007.jpg

Řečí ekonomického analytika: v následujících letech můžeme očekávat postupný pokles cen za samotného kapra a naopak nárůst cen za doplňkové služby s vysokou přidanou hodnotou.

Za nejpříhodnějšího kandidáta pro zdražení pokládám položku „zabití ryby“, v současné době na úrovni hodnoty igelitové tašky. Účtovat si za usmrcení živé bytosti mrzkého bůra, se mi jeví jako výrazně podhodnocené.

Z čistě materiálního hlediska dobře mířené klepnutí paličkou možná nestojí více než 5 Kč, ale co duchovní dimenze, kterou je třeba vzít v úvahu zvláště v čase vánočním? Pro vánoce 2008 navrhuji následující cenotvorbu: 5 Kč za samotný úkon zabití a 44 Kč za expertní know-how rybáře související se složitým metafyzickým aspektem této práce. Tím se dostaneme na – podle mě – velmi přijatelných 49 Kč (vč. DPH) za tuto komplexní službu.

→ Zanechat komentářRubriky: ekonomika
Spojeno tagy: , , ,

Blognation končí?

18. Prosinec 2007 · Napsat komentář

Už to tak vypadá to, že evropský technologický blog Blognation skončil, což je škoda. Úvodní stránka nabízí místo článků velký obrázek vypínače a text „Ať poslední zhasne“. Také titulek stránky doznal změny: místo původního „One nation, many voices“ je teď „One nation, no voices“.

Blognation

Co je/byl Blognation?

Blognation založil Sam Sethi v červenci 2007 v Londýně s cílem pokrývat technologické trendy v zemích, které promlouvají do internetové ekonomiky (no, Česká republika mezi nimi nebyla). Na každou zemi angažoval po jednom autorovi a zanedlouho Blognation nabízel fundované články o technologickém dění z Francie, Německa, Itálie, Irska, Belgie, Británie, Ruska, Číny, Japonska, USA, Kanady a Austrálie. Veškerý obsah byl psán v angličtině a zaplňoval tak informační mezeru způsobenou jazykovými bariérami (jak jinak zjistíte, co se děje v Japonsku, Rusku, Číně, ale třeba i blízkém Německu?)

Dlužno podotknout, že redaktoři Blognationu psali víceméně zadarmo, byť s příslibem, že dostanou nejpozději na podzim zaplaceno. Čas běžel a investoři se do Blognationu dvakrát nehrnuli. Navíc konkurenční technologický blog Techcrunch začal na Sama Sethiho (bývalého redaktora Techcrunch, který neodešel zrovna v dobrém) tak trochu házet špínu. S takto namydlenými schody stačilo pár vlastních škobrtnutí a s Blognationem byl ámen. Zatímco Techcrunch si může mnout ruce, že má o konkurenta míň, tak evropští čtenáři ostrouhali a musí se opět spokojit s národním zpravodajstvím typu Lupa nebo Sillicon-Valleyovským typu Techcrunch.

Ještě hůř jsou na tom redaktoři Blognationu, kterým Sethi dluží ne úplně malé částky, údajně od 10 od 30 tisíc dolarů. Aspoň tak to píše Oliver Starr, jeden z bývalých autorů Blognation, ve svém otevřeném rezignačním dopise (je to asi nejdelší rezignační dopis, co byl kdy napsán).

Nic naplat, mezeru po Blognation asi nic hned tak nezaplní.

→ Zanechat komentářRubriky: Internet
Spojeno tagy: ,